Čekám…. stále. Jsou věci o kterých se nemluví, protože mluvit o nich znamená přiznat nevědomost. A nevědět kde jsi, není příjemné nikomu z nás. Chodíme po minovém poli nevyřčených otázek a vět. Přehazujeme si je jako horký brambor. Ve chvíli mezi dezertem a filmem, aby neublížily, aby nebolely tolik. Aby nevadilo, když v místnosti nastane…
Dlouho už jsem nepřidala žádný příspěvek. Možná proto, že všechny ty myšlenky nad kterými bych chtěla sálodlouze diskutovat zapadnou v každodenní realitě mého života. Dnes jsem ale měla den plný zajímavých myšlenek. Jezdila jsem prstem po displeji svého telefonu a narazila na fotku jedné paní, která bojuje s rakovinou. Otevřela jsem sekci komentářů a nestačila…
Tak jo… je čas hodit to na obrazovku a učinit tak z myšlenky plán na nejbližší dny. Vyrážím do světa – teda do ČESKA.Po vyřčení diagnózy Myasthenia Gravis mi největší potíže dělala chůze. Bolelo to, nešlo to, a když to v dobách největší krize bylo zlé dělala mi problém i vzdálenost mezi pokojem a kuchyní….
Mám tady pro vás jeden starší článek o tom, jaké to je mít MG, chřipku a studovat. Teď chřipku (díky bohu nemám), studia jsem taky zanechala, ale přesto, je to stejné. Když jsi nemocný, je to na nic…. Když jsi nemocný a máš MG, je to na nic o něco víc….Strašně ráda bych se setkala…
Od doby co mám #MG (#myastheniagravis) jsem se musela naučit spoustu věcí dělat jinak. Paradoxně nejtěžší na celé věci nebylo ono -naučit se dělat jinak – ale přiznat si, že je potřeba danou věc přijmout a naučit se. Nejhorší po celé ty roky byl, je a asi už navždy bude PODZIM. Vždycky jsem podzim milovala, byl…
Tak trochu jiná SEBELÁSKA Mám pocit, že dnes je ten den, kdybych dala všechno co mám za možnost utéct ze svého těla. Prostě se jen tak sebrat, opustit svou tělesnou schránku a dívat se na ní hezky z venčí. Zase znova zkusit všechny ty aktivity, které do jisté míry dělám i teď, ale zkusit je…
Zdravím vás u dalšího příspěvku, tentokrát to bude nahlédnutí pod pokličku všedních dnů podzimu. Bude to nahlédnutí do mé hlavy…. „Dneska se cítím fakt dobře!“ Nevím, jestli dokážu vyjádřit slovy to co si myslím, ale pokusím se o to. Dost často říkám doma a tak vůbec všeobecně – neustále – všem říkám věty…
Můj život s Myasthenia Gravis Ahoj… Dobrý den… mohu Vám – ano Vám co to právě teď začínáte číst – tykat? Že ANO? Děkuji, bude to mnohem snazší. Tenhle příspěvek, jde spolu se mnou už dlouhou dobu, vždycky ho přepíšu z jednoho blogu do nového s vědomím, že teď už jistě budu psát pravidelně!…