Čekám…. stále. Jsou věci o kterých se nemluví, protože mluvit o nich znamená přiznat nevědomost. A nevědět kde jsi, není příjemné nikomu z nás. Chodíme po minovém poli nevyřčených otázek a vět. Přehazujeme si je jako horký brambor. Ve chvíli mezi dezertem a filmem, aby neublížily, aby nebolely tolik. Aby nevadilo, když v místnosti nastane…
